Google čím dál více klade důraz na tzv. uživatelské signály při řazení výsledků vyhledávání. Jednoduše řečeno, mnohem více sleduje dění mimo web než na něm. Sepsali jsme nejdůležitější faktory, které mají vliv na to, jak dnes Google hodnotí, koho v SERP upřednostní.

Co jsou uživatelské signály

Jde o velkou část hodnotících faktorů pro vyhledávače. Nejvíce se na ně zaměřuje, nikdo jiný než Google. Ten sleduje, jak uživatelé ve vyhledávání reagují, když něco hledají. Google se zkrátka snaží najít určité vzory v chování uživatelů. A pokud jsou spolehlivé, tak je využije a přetaví v určité “signály”. Jeho zájem o tyto uživatelské signály stále roste a už teď je zřejmé, že do budoucna bude mít stále větší dopad na řazení výsledků ve vyhledávání.

On-page a off-page faktory už nestačí

Dnes už při optimalizaci nestačí myslet jen na on-page a off-page faktory. K původně velmi řešeným SEO metrikám se přidaly i zmíněné uživatelské signály. Aby vše fungovalo, jak má, je důležité, aby se vyvažovaly. Protože i když máte on-page i off-page úžasné, ale signály uživatelů neukazují, že je web dobrý, výsledky vašeho snížení se mohou výrazně snížit.

"Podle Filipa Podstavce, zakladatele SEO nástroje Marketing miner, je v dnešní době hrubý poměr on-page a off-page faktorů spolu s uživatelskými signály 50:20-25 % a ty na své důležitosti ještě porostou…"

Odkud Google tato data bere

Jednu část tvoří jednoduše vyhledávání. 

Když uživatel klikne na URL, pak nějakou dobu není ve výsledcích vyhledávání, a poté se zas vrátí, řeší, zda se vrátil na tu samou URL a nebo šel jinam. Velkou část uživatelských signálů vyhodnocuje Google tak, že sleduje dění mimo web. Chování na konkrétním webu je stále důležitou metrikou, avšak spolu s tím si vystačí s informacemi, jak se chovají předtím, než vejdou na daný web a jak poté, co se vrátí zpět do výsledků vyhledávání. Změnili své chování? A jak se celkově chovali ve vyhledávání?

Druhá část, kterou využívá, je přímo Chrome. Google totiž agregovaně, a do určité míry i anonymizovaně, sbírá naše osobní informace přímo z prohlížeče. Samozřejmě lze nastavit, jaké informace o sobě Googlu odesíláte, avšak ruku na srdce, kdo z nás to reálně dělá?

Co používá při řazení výsledků?

CTR - poměr kliknutí na daný výsledek vyhledávání. Čím lepší jej máme, tím větší signál dáváme vyhledávači. Bacha na tzv. “clickbaitové výsledky” = lákavé na kliknutí, ale obsahově často nerelevantní. Ty totiž ve výsledku uživatelský signál nijak nepodpoří.

Co je pro Google pozitivní signál

• pokud jsme přešli do výsledků vyhledávání, zůstali tam nějakou dobu a pak už zase hledali něco jiného,
• vrátili jsme se zpět do výsledků vyhledávání a poté upřesnili kritérium vyhledávání (tzn. našli jsme odpověď a jen upřesnili, co hledáme).

Co je špatný signál

Možná jste slyšeli o výrazu “pogo sticking”. Popisuje situaci, kdy uživatel klikne na výsledek, vrátí se do vyhledávání a bez upřesnění hledání přejde na jiný výsledek. Google je schopný vyhodnotit, že uživatel nebyl s obsahem spokojený a pokud se tak chová více uživatelů, má to negativní dopad na hodnocení celého webu.

Na co bychom si měli dát pozor

Rozhodně se soustředit na kvalitu jednotlivých stránek na webu. Netvořit obsah jen kvůli tomu, abychom měli vstupní stránky odpovídající na vyhledávací dotazy, když na nich nemáme reálně co říct. Mícháním špatných a dobrých stránek na webu kazíme dojem celé doméně. Jedna doména totiž bývá viditelná pro více dotazů, což znamená potenciál pro hodně uživatelských signálů. Google pak zobrazí to, co má ve výsledku více pozitivních signálů ve vyhledávání.

Odkazy jako další faktor působící na uživatelské signály

Zde se Google řídí tzv. Reasonable surfers patent. Model popisující, jak provádět externí i interní prolinkování. Respektive zkoumá procentuální pravděpodobnost kliknutí na odkaz.

Co hodnotí:

• jaké odkazy na webu existují, 
• jaký mají kontrast vůči pozadí (např. jak velký mají font), 
• kde jsou umístěné (v sidebaru, v patičce).

V praxi to znamená, že například odkazy v patičce (“web vytvořený agenturou…”) jsou pro Google méně relevantní, protože nejsou tolik viditelné. Zkrátka a dobře už nestačí přemýšlet nad tím, kde jsou odkazy umístěné a kam směřují, ale zároveň nad tím, jak vypadají.

Jak fungovalo interní prolinkování dříve:

Dříve záleželo na tom, kolik “link juice” se na stránku “přelévá”. Čím více, tím je autoritativnější.

Jak funguje dnes:

Dnes jde o pozici a o relevantnost (jak moc jsou vůči sobě odkazy relevantní a jak moc jsou vidět).

Například drobečková navigace dává z tohoto pohledu největší smysl (přivede mnohem více link juice interně).

Čím méně relevantní cílová URL, tím méně link juice se na danou URL “přelije” a sníží se hodnocení celé doméně.

Kocitace

Popisuje vztah mezi dvěma subjekty bez přímé vazby mezi sebou. Jsou v určité tematické korelaci. To znamená, že pokud stránka odkazuje na vícero webů, vyhledávač počítá s tím, že jsou k sobě v určitém vztahu. Takže i zmínka spolu s konkurencí, pokud je kvalitní, může pomoci.

Uživatelský zážitek - byl uživatel spokojený s obsahem?

Skrze Chrome je Google schopen kolektovat určitá data o uživatelích. Pomocí nástroje Chrome user experience reports můžete zjistit, jak rychle a komu se váš web načítá a benchmarks vůči konkurenci. Google zde hodnotí na základě core web vitals, které přispívají k řazení výsledků vyhledávání. 

Jde o:

• LCP - zkoumá, za jak dlouho se načte největší element na stránce (např. obrázek),
• FID - po jak dlouhé době je uživatel schopný interagovat na stránce,
• CLS - jak moc obsah na stránce odskakuje (např. kvůli reklamním bannerům) - kliknete na něco, na co v danou chvíli nechcete.

Důležité je dostat se do dobrých výsledků na škále tohoto hodnocení.

EAT (Expertise Authority Trust) a YMYL

“Your money, your life” - tak Google vytyčuje weby, co mohou “sáhnout” na naše peníze a nebo na život. Jde o farmaceutické weby, hazardní weby apod. Pokud provozujete web, který do této kategorie spadá (a věříme, že jej provozujete eticky), je zapotřebí si dát pozor na EAT. Google totiž dokáže vyhodnotit, jak expertní váš obsah je, jak důvěryhodný a jak autoritativní. U těchto webů sleduje:

• odbornost obsahu (jak moc odborná slova se v obsahu vyskytují).
• Zda je viditelný autor obsahu a informace o něm (autor rank) - kvalita autorského profilu (Google je schopný sdružovat informace o aktivitě autora na internetu a mapovat jeho činnost).
• Je obsah podložen důvěryhodnými zdroji?
• Chrání web své uživatele (protokolem HTTPS)?
• Jsou na webu kontaktní informace a údaje o subjektu (IČO, DIČ apod.)?
• Je obsah aktuální? - v SEO je tlak na aktuálnost obsahu relativně velký.

Co si z toho odnést? Věnujte se v SEO i UX! Zamyslete se nad obsahem, který předáváte. Nad tím, jak vypadá na webu, který provozujete a jak jsou s ním uživatelé spokojeni. Udělejte vše pro to, aby vám z webu zbytečně neodcházeli. Dejte Googlu dostatek důvodů si nastřádat co nejvíce pozitivních signálů. A pokud nevíte, jak na to, ozvěte se nám, se SEO vám pomůžeme.